ODRŮDY VÍN
 |
Ryzlink rýnský
Pochází z Německa z oblasti Porýní, je to potomek divoké lesní révy(Vitis vinifera silvestris). Některé prameny uvádí, že byl na naše území rozšířen v 17. století řádem sv. Benedikt, jiné prameny uvádějí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV ve 14. století, ale historické prameny jej v Německu uvádějí až od roku 1435. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1941. Víno vyniká jemností, kořenitostí, harmonií s výraznější, ale velmi příjemnou kyselinou a delikátními aromatickými látkami, které zaujmou svým nevtíravým a přece dlouhotrvajícím vjemem. Ve víně se zvláště oceňuje delikátní vůně, rozkvetlé lípy a kořenitost při vysoké plnosti a příjemné harmonii postavené na dostatku kyselin. Je to odrůda která má vysokou mezinárodní prestiž a právem je nazývána „KRÁL VÍN“ nebo „VÍNO KRÁLŮ“. |
|
 |
Müller Thurgau
Vyšlechtil ji profesor Múller, který pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v německém Geinsenheimu a do Státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána v roce 1941. Do dnešní doby se mylně uvádělo, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, protože poslední poznatky (genová analýza) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský x Madlenka královská. Nicméně je to nejrozšířenější kříženec na světě, který se rychle rozšířil pro ranější zrání, pravidelně a bohaté úrody, nízký obsah kyselin a příjemné aroma. Pro výborné pěstitelské vlastnosti, plastičnost a nenáročnost je i u nás nejrozšířenější odrůdou. Víno je zelenkavě žluté barvy s typickým jemně muškátovým až broskvovým někdy i vanilkovým buketem a příjemnou harmonickou chutí zakončenou jemnou hořčinkou. |
|
 |
Muškát moravský
Muškát moravský je tuzemského původu a pochází z křížení odrůd Muškát Ottonel a Prachtraube. Byl vyšlechtěn v Polešovicích ing. Křivánkem. Do listiny povolených odrůd byl zapsán v roce 1978 pod názvem MOPR a v roce 1991 byl přejmenován na Muškát moravský. Tato odrůda se velmi rychle rozšířila po vinohradech ČR a na Slovensku. Muškát moravský se stal nejrozšířenějším tuzemským křížencem a jeho výsadba stále stoupá. Vzhledem k ranému zrání není náročný na polohu, ale nesnáší výsušné půdy. Nejlepší vína dává v chladnějších oblastech a ročnících, kde zůstane zachováno více kyselin. Vůně je jemná a výrazně muškátová někdy až po pomerančích nebo černém rybízu. V chuti bývá kratší, ale nejlepší ročníky lze archivovat. |
|
 |
Ryzlink vlašský
Jeho původ není zcela znám. Domníváme se že pochází z Itálie a do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1941. Vína z běžných sklizní jsou příjemné svěžesti s výraznými kyselinkami které pobízejí k pití. O vlašáku se říká že je to nearomatická odrůda, ale i opak může být pravdou. Staří vinaři (ne věkem, ale umem) buket vlašáku přirovnávají k opodeodoku – mast na kolena a stejně tak voní i bylina saturejka. |
|
 |
Veltlínské zelené
Pochází pravděpodobně ze severní Itálie. Tato odrůda je nejvíce rozšířena v Rakousku a říká se o ní, že to je stará odrůda znojemského regionu, kde dosahuje vynikajících a jedinečných chuťových vlastností. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Vína jsou svěží, vyvážená s jemnou ovocnou chutí i vůní, připomínající květ ibišku a s charakteristickou pepřovou chutí. Na prvohorních půdách Znojemska vzniká kořenitá, hořkomandlová chuť, na spraších jemně medová chuť. Vína této odrůdy jsou příjemně pitelná která neunavují a hodí se k posezení s přáteli na celý večer. |
|
 |
Rulandské šedé
Rulandské šedé je pupenovou mutací Burgundského modrého a vznikla pravděpodobně již ve 14. století. Do Čech a do Německa se tato odrůda dostala v roce 1711 díky německému obchodníkovi s vínem jménem Johan Seger Ruland. Do státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána v roce 1941. Vína této odrůdy jsou plná mnohdy alkoholická, s pomerančovou nebo typicky chlebnatou vůní i chutí. Víno je velmi extraktivní a má vyšší zlatavou barvu a říká se o něm že má „aroma zmoklého psa“. Dosahuje vysoké kvality po dozrání v sudě nebo lahvi a při lahvové zralosti je až koňakové. |
|
 |
Irsai Oliver
Tato odrůda byla vyšlechtěna ve 30. letech 20. století v Kecskemétu v Maďarsku křížením odrůd Bratislavské bílé x Čabaňská perla a vyšlechtil ji pan P. Kocsis. Do státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1975.Vína této odrůdy jsou velmi kořenitá, po vyzrání plná, muškátová. Problémem je nedostatek kyselin, ale dobře ošetřené víno vydrží ve vysoké jakosti v lahvích i několik let. Při dlouhém ležení se zvýrazňuje kořenitost v chuti. |
|
 |
Pálava
Tuto odrůdu vyšlechtil ve šlechtitelské stanici v Perné u Mikulova ing Josef Veverka, křížením odrůd Tramín červený a Múller Thurgau. V dobách Československa to byl první uznaný československý kultivar révy vinné. Skutečně ryzí, pravá moravská odrůda, která se mezinárodně proslavila. Je velmi podobná Tramínu po aromatické stránce, od něhož se liší poněkud vyšší kyselinou, kterou Tramín postrádá. Dužnina bobulek je šťavnatá a aromatická s plnou muškátovou vůní a kořenitou příchutí. Tyto vlastnosti se projevují i v hotovém víně. Odrůda byla uznána v roce 1970 a v poslední době je hodně rozšířena a žádána hlavně u žen. |
|
|
Neuburské
Pochází z Rakouska a nejvíce se rozšířilo na Moravě v druhé polovině 19. století. Vypráví se o něm, že vzniklo náhodně. Při jarním tání ledů plavala po Dunaji otépka réví. Jeden sedlák z Arnsdorfu ji zachytil, a protože se mu réví líbilo, vysadil z něj řízky do vinice. Jeden z nově vzniklých keřů byl později rozmnožen jako nová odrůda. Ta se svými dobrými sklizněmi a výborným vínem tak zalíbila, že se rychle rozšířila po celém Rakousku a pak i na Moravu. Na památku byl Neburskému postaven v Arnsdorfu pomník a do něj zazděno velké množství lahví Neburského. U nás byla tato odrůda zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 1941. Víno je příjemně harmonické, plné, neutrální a při zrání na láhvi dostává jemně malinovou vůni. |
|
|
Chardonnay
Pochází z Francie. Dříve se pěstovalo společně s Rulandským bílým. Od roku 1896 se považuje za samostatnou odrůdu a do listiny povolených odrůd byla zapsána v roce 1994. Tato odrůda je v současné době ve světě velmi ceněna a patří mezi vína velmi žádána. Chardonnay dává vína barvy světle žluté, středně výrazné květinové vůně, při nižší cukernatosti hroznů s tóny nezralých jablek nebo lískových ořechů, u vyzrálých vín pak až mírně chodbovité nebo medové. V chuti se vyznačuje vyšším obsahem příjemných kyselin, plnou kořenitostí a osobitostí. Přívlastková vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé zrání na láhvi.vvvv |
|
|
Sauvignon
Pochází pravděpodobně z Francie – jeho původ není dodnes zcela přesně znám. Pěstuje se ve většině vinařských oblastí světa a patří k nejjakostnějším odrůdám severních vinohradnických oblastí. Do státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1952 a nejvíce je zastoupen na Znojemsku. Víno vyrobené z této odrůdy je vysoce aromatické a podle vyzrálosti hroznů a polohy se projevuje spektrem vůní od typicky broskvové, muškátové až po černý rybíz či angrešt nebo kopřivové aroma. V současné době se vína této odrůdy těší u nás i ve světě velké oblibě. |
|
|
Kerner
Tato odrůda byla vyšlechtěna v Německu, ve státním výzkumném ústav ve Weinsbergu, šlechtitelem A.Heroldem, křížením odrůd Ryzlink rýnský x Trolínské v roce 1929. V ČR je zapsána do státní odrůdové knihy od roku 2001.Vína této odrůdy jsou harmonická a vyrovnaná. Tato odrůda dává elegantní, kořenité víno ryzlinkového charakteru s příjemnou harmonií kyselinky a ovocitých tónů, které vyniknou po několikaletém zráni v lahvi. |
|
|
Rulandské bílé
Rulandské bílé vzniklo pupenovou mutací odrůdy Rulandské šedé. Do Čech se dostalo v době vlády Karla IV cisterciáky z Burgundska. Dříve se pro něj používal dodnes přežívající název Burgundské vílé a jako takové bylo zapsáno v listině povolených odrůd od roku 1941 do roku 1993, od kdy je zde zaneseno pod názvem Rulandské bílé. Ve světě se pro tuto odrůdu běžně užívá název Pinot blanc. V dobrých ročnících dává tato odrůda krásná, extraktivní, ohnivá, pikantní vína s vyšší kyselinkou a jemnou vůní. Vína mají typické chlebovinové aroma a harmonickou chuť, v dobrých ročnících, při vyšší cukernatosti hroznů, s medovým nádechem. Tato odrůda se výborně hodí na dlouholetou archivaci, při které se znásobí její kouzlo. |
|
|
Tramín červený
Tramín červený patří mezi nejstarší evropské odrůdy a předpokládá se, že byl pěstován již ve starém Římě pod názvem Vitis aminea. Jeho původ není zcela jasný a do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1941. S ohledem na vysokou cukernatost poskytuje vína velmi kvalitní, těžká, plná, tělnatá se specifickým kořenným a velmi stálým aroma. Víno má velmi silnou a těžkou vůni, v chuti kořeněné, lahodné až někdy fádní, hlavně pro nízký obsah kyselin. V obzvláště dobrých ročnících lze ve vůni vína najít odstíny růží, zázvoru či japonské višně. Tato vysoce aromatická vína se pijí vesměs jako aperitiv před obědem nebo jako doplněk k moučníku či zmrzlině. Ve Francii se Tramín podává k husím játrům. Ležením na láhvi se Tramín ještě více zušlechťuje a víno se tak zlepšuje ve vůni i chuti. Svým charakterem připomíná těžká jižní vína. |
|
 |
André
Tato odrůda vznikla ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích v roce 1961, kde ji vyšlechtil ing. Horák. Jedná se o křížence Frankovky x Svatovavřinecké. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého, který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získání nových odrůd křížením. Tato odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 1980. André požaduje dobré, hluboké a úrodné půdy. Dozrává pozdě a z tohoto důvodu se v Čechách téměř nepěstuje, na Moravě se pěstuje na 1,3% plochy vinohradů. André je slabšího růstu s vynikající odolností proti mrazům. Barva vína je intenzívně červená, jiskrná. Víno je kvalitní, harmonické, plné s odrůdovým aromatem. Mladá vína jsou tvrdší díky vyššímu obsahu kyselin a potřebují delší zrání na láhvi. Výborně se hodí k vyzrálejším sýrům, ale i k tmavému či uzenému masu. |
|
 |
Cabernet Moravia
Tato odrůda byla vyšlechtěna šlechtitelem L. Glosem v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc x Zweigetrebe. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2001. Víno rubínově červené barvy připomene černý rybíz a někdy i příjemnou trávovinku. Vynikající bohaté víno s dlouhou uchovatelností, které se vyplatí neuspěchat. Víno je harmonické, příjemné chuti, tmavé barvy s jemným kabernetovým aromatem. Mladá vína jsou dobře pitelná, svěží a lahodná. |
|
 |
Cabernet Sauvignon
Pochází z francouzké vinařské oblasti Bordeaux. Vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet Franc (kříženec s révou lesní) pylem odrůdy Sauvignon a pravděpodobně existoval již v době římské. V polovině 16. století se o jeho rozšíření v Bordeaux zasloužil kardinál Richelien. V poslední době se stal nejmódnější modrou odrůdou a do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 1980. Vína mají bohatý obsah taninu a antokyanů, ale i kyselin. Již v bobulích se objevuje typické aroma připomínající černý rybíz, někdy i s travnatou příchutí. Víno zraje velice pomalu a vyžaduje školení v sudech. Cabernet Sauvignon se rozšířil po celém světě a v mnohých oblastech dává vynikající vína. Je to odrůda, která si vydobyla pro vynikající jakost a dlouhou uchovatelnost červených vín nejvyšší uznání. Teprve po dlouhodobém uložení na lahvích se objevují nejvzácnější tóny zralosti a plnosti červeného vína. |
|
 |
Frankovka
Původ je nejednoznačný, snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Jedním z jejich předků byla odrůda Heunisch. V předminulém století to byla nejčastější modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 ji začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Víno je tvrdší s čerstvou kyselinou, nižší barevnou intenzitou a vyššími tříslovinami. Připomíná vůni jádra peckovin, někdy s náznakem vanilky, v chuti je zpravidla štíhlejší. Vyzrává do bohaté šíře. Výborně se hodí ke zvěřině, výrazné úpravě mas a pikantním sýrům. |
|
 |
Modrý Portugal
Jeho portugalský původ není jednoznačný. V roce 1772 byla přivezena z Portugalska do Rakouska a od konce 18. století se pěstuje také na Moravě a v Čechách. Do Státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána v roce 1941. Modrý Portugal dává svěží především mladá vína a ta jsou určena předně pro rychlejší vypití. V dobrém ročníku lze ovšem i vína této odrůdy uložit do archívu. Vína jsou lehčí, příjemně sametová s nižším obsahem kyselin, vůně jemná, květinová. Víno této odrůdy je velmi příjemné a pro obvykle nižší třísloviny bývá často preferováno ženami. Mladé víno se obvykle kombinuje s drůbežím masem, se sýry, ale třeba i salámy, šunkou, těstovinami či biftekem.vv |
|
 |
Svatovavřinecké
Podle genetické analýzy tato odrůda vznikla jako semenáč „burgundských“ odrůd. V každém případě pochází z území dnešní Francie, odkud byla v polovině předminulého století rozšířena do Německa. U nás se začala pěstovat po roce 1900. Do Státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána v roce 1941. Svatovavřinecké dává tmavě červené až rubínově červené víno s jemnou svěží vůní a plnou až sametovou chutí, připomínající vařená povidla, černý rybíz nebo višně. Pro vyšší obsah kyselin a tříslovin je u nás tato odrůda oblíbena, i když jako mladé je tvrdší, hrubší a méně aromatické. Toto víno doporučujeme k výraznější úpravě vepřového a všem tmavým masům včetně vodní drůbeže. |
|
|
Zweigeltrebe
Tuto odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu (Rakousko) Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. Ve druhé polovině šedesátých let se tato odrůda dovezla na Moravu. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1980. Hrozny této odrůdy mají většinou výtečnou jakost s vysokou cukernatostí. Víno této odrůdy je příjemné s výrazným charakterem, kořeněné, ale příjemné chuti.. U nás se rodí vína nádherně temně rudé barvy s výraznou chutí, která je někdy u mladých vín silně tříslovitá až hrubá, ovšem po vyzrání v lahvi je krásně harmonická, sladěná. Vína této odrůdy mají obvykle vysoký potenciál pro ležení v lahvi. Víno doporučujeme k jemně kořeněným masům a sýrům ementálského typu. |
|
|
Dornfelder
Tato odrůda vznikla v roce 1955 jako kříženec čtyř odrůd (Jakubské x Trolínské) x (Modrý Portugal x Frankovka) a po každé odrůdě zdědil některou ze svých vlastností. Po Jakubském ranější zrání, po Trolínském bujný růst, velký hrozen a velkou bobuli, po Modrém Portugalu plodnost a nižší obsah kyselin a po Frankovce dostatečný obsah tříslovin k tomu, aby mohl dávat i červená vína s dobrou jakostí. Právní ochranná známka byla této odrůdě udělena v roce 1979. Se zajímavými vlastnostmi odrůdy se na svých stážích v Německu seznámil doc. Ing. Vilém Kraus, CSc. a chtěl tuto odrůdu získat pro naše vinařství. Aby bylo možné vyrábět z ní jakostní a přívlastková vína, dal jí v roce 1997 do odrůdových zkoušek ÚKZÚZ ve Znojmě Oblekovicích. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2004. Vinařský dům Bakchus na Mělníku je jediným udržovatelem odrůdy Dornfelder u nás. Tato odrůda dává vína lehká, svěží, s nižší barvou, pitelná hned ten rok, ale i vína tmavě červené barvy, sametová, hutná, s nižším obsahem kyselin, připomínající vína jižanského typu, vhodná k archivaci na několik let. To záleží jen na vinaři, na jeho výrobní filosofii a na jeho schopnostech a samozřejmě i jeho možnostech umístění vín na trhu, jakou praktickou využitelnost širokého potenciálu odrůdy zvolí.vv |
|